sobota 9. května 2026

Finální úprava

Geometrický filtr podobnosti

Geometrický filtr podobnosti

▶ Click here to read the English version / Klikněte pro zobrazení anglické verze

Geometric Similarity as a Structural Filter

Geometrická podobnost jako strukturální filtr

Final unified Czech + English publication version


ENGLISH VERSION

Geometric Similarity as a Heuristic Filter:

Author: Vladimír Rosenzweig


weig

Abstract

We present a geometric and visual interpretation related to the equation

x^n + y^n = z^n,

one of the central objects in number theory.

The approach is based on similarity properties of right triangles whose side lengths encode power-law growth. The model highlights a structural distinction between the quadratic case (n=2) and higher powers (n>2).

For (n=2), nontrivial similarity is preserved under scaling. For higher powers, the corresponding geometric configuration exhibits structural rigidity.

The work is intended as a heuristic and visual interpretation. It does not constitute a formal proof of Fermat’s Last Theorem.


1. Introduction

Fermat’s Last Theorem states that for integers (n>2), the equation

x^n+y^n=z^n

has no nontrivial integer solutions.

The theorem was proven by Andrew Wiles in 1995.

The present work does not attempt to provide a new proof. Instead, it proposes a geometric interpretation based on right triangles and geometric similarity.

The main idea is to encode power growth into geometric structures and study how similarity behaves for different exponents.


2. Geometric Model

We define a family of right triangles:

a=t,

b=2t^{n-1}.

The area is

S=\frac12ab=t^n.

Thus, the exponent (n) is encoded geometrically through the area.

The model may also be interpreted through accelerated motion:

  • for (n=2), the structure resembles uniformly accelerated motion,
  • for (n>2), the scaling becomes nonlinear.

3. Similarity Analysis

Consider two triangles:

T=(t,2t^{n-1}),

T'=(s,2s^{n-1}).

Similarity requires:

\frac{s}{t}=\frac{2s^{n-1}}{2t^{n-1}}.

Setting

\frac{s}{t}=k,

we obtain

k^{n-1}=k.

Hence:

  • for (n=2), similarity holds for arbitrary scaling,
  • for (n>2), only the trivial solution (k=1) remains.

This is interpreted as a transition from geometric flexibility to structural rigidity.


4. Geometric Decomposition

A central idea of the model is the decomposition of geometric structures into smaller right triangles.

For (n=2), scaling relations remain compatible and preserve similarity.

For (n>2), the nonlinear relation between the sides destroys this compatibility.

The key point is not area equality alone. Different non-similar triangles may possess equal total area.

The model instead concerns the compatibility of scaling structures.


5. Deviation Function

Define

r=\frac{s}{t}, \quad 0<r<1,

and

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|.

Properties:

  • ((2)=0),
  • ((n)>0) for (n>2),
  • ((n)) is increasing,
  • ((n)) is concave,
  • (_{n}(n)=r).

The quantity ((n)) measures the loss of similarity.


6. Main Theorem

Theorem (Geometric Structural Rigidity)

Within the proposed geometric model, the quadratic case (n=2) is the unique exponent for which nontrivial similarity is preserved under scaling.

For higher powers (n>2), the induced geometric structures exhibit persistent deviation from similarity, quantified by the function

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|.

Consequently, scaling-based decompositions cease to remain geometrically compatible in the same sense as in the quadratic case.


Proof

Similarity requires

k^{n-1}=k.

For (n=2), this holds for arbitrary (k).

For (n>2), the equation reduces to

k^{n-2}=1,

whose only positive real solution is

k=1.

Thus, nontrivial similarity collapses for higher powers.

The deviation function

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|

quantifies this structural loss.


7. Rectangular Interpretation

An alternative version of the model may be formulated using rectangles.

For

a=t,

b=t^{n-1},

we obtain for (n=2):

a=b=t,

which produces a square.

Thus, similarity appears naturally through equality of scaling and preservation of proportions.

For (n>2), the relation becomes nonlinear and the geometric compatibility is lost.


8. Conclusion

The proposed model provides a geometric interpretation of the structural distinction between the quadratic case and higher powers.

The transition from similarity preservation to rigidity is quantified analytically through the function ((n)).

The work is intended as a heuristic geometric framework and not as a formal proof.


References

[1] A. Wiles, Modular elliptic curves and Fermat’s Last Theorem, Annals of Mathematics 141 (1995), 443–551.

[2] P. Ribenboim, Fermat’s Last Theorem for Amateurs, Springer.

[3] G. H. Hardy, E. M. Wright, An Introduction to the Theory of Numbers.

[4] K. Ireland, M. Rosen, A Classical Introduction to Modern Number Theory.



ČESKÁ VERZE

Geometrická podobnost jako heuristický filtr:

Vizuální interpretace související s rovnicí x^n + y^n = z^n

Autor: Vladimír Rosenzweig


Abstrakt

Předkládáme geometrickou a vizuální interpretaci rovnice

x^n+y^n=z^n,

která patří mezi centrální objekty teorie čísel.

Přístup je založen na vlastnostech podobnosti pravoúhlých trojúhelníků, jejichž odvěsny kódují mocninný růst.

Model ukazuje strukturální rozdíl mezi kvadratickým případem (n=2) a vyššími mocninami (n>2).

Pro (n=2) je zachována netriviální podobnost při škálování. Pro vyšší mocniny se geometrická struktura stává rigidní.

Práce je zamýšlena jako heuristická a vizuální interpretace a nepředstavuje formální důkaz Fermatovy poslední věty.


1. Úvod

Fermatova poslední věta říká, že pro celá čísla (n>2) nemá rovnice

x^n+y^n=z^n

netriviální celočíselná řešení.

Větu dokázal Andrew Wiles v roce 1995.

Tato práce se nepokouší předložit nový důkaz. Místo toho navrhuje geometrickou interpretaci založenou na pravoúhlých trojúhelnících a geometrické podobnosti.

Hlavní myšlenkou je zakódovat mocninný růst do geometrických struktur a sledovat, jak se mění podobnost pro různé exponenty.


2. Geometrický model

Definujeme rodinu pravoúhlých trojúhelníků:

a=t,

b=2t^{n-1}.

Obsah trojúhelníku je

S=\frac12ab=t^n.

Exponent (n) je tedy geometricky zakódován prostřednictvím obsahu.

Model lze interpretovat také pomocí zrychleného pohybu:

  • pro (n=2) připomíná rovnoměrně zrychlený pohyb,
  • pro (n>2) se škálování stává nelineárním.

3. Analýza podobnosti

Uvažujme dva trojúhelníky:

T=(t,2t^{n-1}),

T'=(s,2s^{n-1}).

Podobnost vyžaduje:

\frac{s}{t}=\frac{2s^{n-1}}{2t^{n-1}}.

Položíme-li

\frac{s}{t}=k,

získáme

k^{n-1}=k.

Odtud plyne:

  • pro (n=2) podobnost platí pro libovolné škálování,
  • pro (n>2) zůstává pouze triviální řešení (k=1).

To interpretujeme jako přechod od geometrické flexibility ke strukturální rigiditě.


4. Geometrický rozklad

Hlavní myšlenkou modelu je rozklad geometrických struktur na menší pravoúhlé trojúhelníky.

Pro (n=2) zůstávají škálovací vztahy kompatibilní a zachovávají podobnost.

Pro (n>2) nelineární vztah mezi odvěsnami tuto kompatibilitu narušuje.

Klíčové je, že samotná rovnost obsahů nestačí. Různé nepodobné trojúhelníky mohou mít stejný celkový obsah.

Model se proto nezabývá pouze obsahem, ale kompatibilitou škálovacích struktur.


5. Funkce odchylky

Definujme

r=\frac{s}{t}, \quad 0<r<1,

a

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|.

Platí:

  • ((2)=0),
  • ((n)>0) pro (n>2),
  • ((n)) je rostoucí,
  • ((n)) je konkávní,
  • (_{n}(n)=r).

Funkce ((n)) kvantifikuje ztrátu podobnosti.


6. Hlavní tvrzení

Tvrzení (Geometrická strukturální rigidita)

V rámci navrženého geometrického modelu je případ (n=2) jediným exponentem, pro který je při škálování zachována netriviální podobnost.

Pro vyšší mocniny (n>2) vykazují geometrické struktury trvalou odchylku od podobnosti, kvantifikovanou funkcí

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|.

Rozklady založené na proporčním škálování tak přestávají být geometricky kompatibilní stejným způsobem jako v kvadratickém případě.


Důkaz

Podobnost vyžaduje

k^{n-1}=k.

Pro (n=2) tato rovnost platí pro libovolné (k).

Pro (n>2) se rovnice redukuje na

k^{n-2}=1,

jejímž jediným kladným řešením je

k=1.

Netriviální podobnost se tedy pro vyšší mocniny rozpadá.

Funkce

\Delta(n)=|r-r^{n-1}|

kvantifikuje tuto strukturální ztrátu.


7. Obdélníková interpretace

Alternativní verzi modelu lze formulovat pomocí obdélníků.

Pro

a=t,

b=t^{n-1},

získáme pro (n=2):

a=b=t,

tedy čtverec.

Podobnost zde vzniká přirozeně prostřednictvím rovnosti stran a zachování proporcí.

Pro (n>2) se vztah stává nelineárním a geometrická kompatibilita mizí.


8. Závěr

Navržený model poskytuje geometrickou interpretaci strukturálního rozdílu mezi kvadratickým případem a vyššími mocninami.

Přechod od zachování podobnosti k rigiditě je analyticky popsán funkcí ((n)).

Práce je zamýšlena jako heuristický geometrický rámec, nikoli jako formální důkaz.


Literatura

[1] A. Wiles, Modular elliptic curves and Fermat’s Last Theorem, Annals of Mathematics 141 (1995), 443–551.

[2] P. Ribenboim, Fermat’s Last Theorem for Amateurs, Springer.

[3] G. H. Hardy, E. M. Wright, An Introduction to the Theory of Numbers.

[4] K. Ireland, M. Rosen, A Classical Introduction to Modern Number Theory.

čtvrtek 30. dubna 2026

Strategie

Strategie v šachové partii - Blog

Umění rozhodovat: Jak ovládnout čas a chaos v šachové partii

Motto: Efektivita rozhodování jako klíč k vítězství.

Šachy jsou často přirovnávány k válce, ale v jádru jde o nepřetržitý proces rozhodování pod tlakem. Každý tah je výsledkem vyhodnocování desítek proměnných v omezeném čase. Jak tedy v tomto souboji s časem a soupeřem uspět? Jak hrát efektivně, když nemůžete znát každou teoretickou variantu?

1. Architektura šachového myšlení

Když usednete k desce, váš mozek by měl pracovat jako precizně seřízený stroj. Proces myšlení lze rozdělit do několika fází:

Proces myšlení při řešení šachové pozice
  • Orientace a analýza: Prvním krokem je vždy objektivní zhodnocení pozice (materiální stav, bezpečnost krále, aktivita figur).
  • Hledání kandidátů: Neurčujte jeden tah hned. Najděte 2–3 kandidáty, kteří odpovídají strategickému cíli.
  • Hloubkové prověření: U vynucených variant propočítejte důsledky.
  • Přijetí řešení: Zde se láme chleba. Musíte mít odvahu říct „ano, tohle zahraju“.

2. Hospodaření s časem: Nejdražší komodita

Čas je v šachu stejně důležitý jako dáma. Častou chybou je spotřebovat příliš mnoho času v zahájení nebo ve statických pozicích.

Hospodaření s časem a metoda výběru tahů
  • Zahájení: Nemůžete znát všechno. Pokud se dostanete mimo svou teorii, přepněte na „úsporný režim“ a šetřete čas na střední hru.
  • Kritické body: Naučte se rozpoznat moment, kdy se partie láme. To je chvíle, kdy se vyplatí investovat čas.

3. Soupeř jako proměnná

Hra proti silnějšímu

Silnější hráč často čeká na vaši psychologickou chybu. Hrajte aktivně, nebojte se komplikací. Pasivita proti mistrovi vede k pomalé smrti.

Hra proti slabšímu

Vyhněte se zbytečnému riziku. Udržujte napětí a nechte soupeře, aby se „porazil sám“ svou netrpělivostí.

4. Psychologie a zvládání situací

Psychologické aspekty a řešení obtížných situací
  • Udržení koncentrace: Eliminujte rušivé vlivy okolí.
  • Zvládání stresu: Využívejte dechová cvičení. Krátká pauza v mysli může zabránit katastrofální chybě.

Závěrem: Učte se z každé bitvy

Šachy jsou cesta za lepším já. Každé správné rozhodnutí u šachovnice vás učí rozhodnosti i v reálném životě.

středa 29. dubna 2026

Geometrický filtr

Geometrický filtr podobnosti

Geometrický filtr podobnosti

Strukturální interpretace rovnice $x^n + y^n = z^n$

Vladimír Rosenzwig (2026)


Abstrakt

Článek prezentuje heuristickou interpretaci rovnice $x^n + y^n = z^n$ pomocí geometrického modelu založeného na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků. Ukazujeme, že existence celočíselných řešení souvisí s možností netriviálního škálování v rámci této struktury.

Poznámka (zrychlený pohyb):
Použité trojúhelníky lze interpretovat jako geometrické znázornění zrychleného pohybu. Pro $n = 2$ odpovídá model klasickému rovnoměrně zrychlenému pohybu ($s \sim t^2$), zatímco pro $n > 2$ vzniká nelineární struktura, která není kompatibilní se zachováním podobnosti.

1. Úvod

$$x^n + y^n = z^n$$

  • pro $n = 2$ existují celočíselná řešení
  • pro $n > 2$ nikoliv

2. Model trojúhelníku

$$a = t, \quad b = 2t^{n-1}$$

$$S = \frac{ab}{2} = t^n$$

Obsah trojúhelníku odpovídá mocnině, což propojuje geometrii s algebraickou strukturou.

3. Srovnání $n = 2$ a $n = 3$

Srovnání geometrie: $n = 2$ (vyvážená struktura) vs $n = 3$ (deformace)

4. Model dvou trojúhelníků

$$T = (t, 2t^{n-1}), \quad T' = (s, 2s^{n-1})$$

$$s = kt$$

$$k^{n-1} = k \Rightarrow k = 1$$

Neexistuje netriviální podobnost.

5. Geometrický rozklad

Pokus o rozklad – pro $n > 2$ struktura selhává

6. Geometrický filtr podobnosti

Geometrická struktura připouští celočíselná řešení pouze tehdy, pokud je uzavřená na netriviální podobnost.

7. Závěr

  • $n = 2$ → flexibilní struktura
  • $n > 2$ → rigidní struktura

Poznámka: Tento článek je heuristický a nepředstavuje formální důkaz.

Klikněte zde pro více informací >

úterý 21. dubna 2026

Jednoduchost

Síla jednoduchosti v geometrii: Proč Velká Fermatova věta končí u n=2

V matematice i fyzice často platí, že ty nejhlubší pravdy se skrývají v nejjednodušších schématech. Pravoúhlý trojúhelník je základním stavebním kamenem, kde se potkává algebra s geometrií. V grafu zrychleného pohybu tvoří odvěsny přímo fyzikální veličiny — čas (t) a rychlost (v). To dává abstraktní Fermatově rovnici hmatatelný, fyzikální rozměr.

Magie čísla 2: Most mezi geometrií a aritmetikou

Číslo 2 je v teorii čísel naprosto výjimečné — je to jediné sudé prvočíslo. V našem geometrickém modelu toto číslo zajišťuje harmonické rozdělení. U exponentu n=2 (Pythagorova věta) existuje rovnováha, která umožňuje, aby koeficienty rozdělení k12 + k22 = 1 byly racionální čísla (například zlomky 9/25 a 16/25).

Tento stav vytváří dokonalou harmonii mezi plochou pod křivkou a celočíselnými odvěsnami v grafu. U n=2 máme konstantní úhel tan(α) = 1/2, což zajišťuje, že podobnost trojúhelníků zůstává zachována a umožňuje celočíselná řešení.

Podobnost jako geometrický filtr

Podobnost je v podstatě o zachování poměrů, ale u vyšších mocnin narážíme na bariéru parity:

  • U n=2: Podobnost trojúhelníků se „neláme“ a aritmetika ladí s geometrií.
  • U n=3 (a dalších prvočísel): Tato parita a harmonie mizí. Pokoušíme se rozdělit plochu na útvary, které už nejsou v harmonickém poměru. Jakmile koeficienty rozdělení přestanou být racionální, podobnost trojúhelníků v grafu se rozpadne.
Geometrický rozpor: Pokud by pro n=3 existovalo celočíselné řešení, odvěsny by musely být násobkem iracionálních čísel (kořenů koeficientů). To je však v přímém rozporu s jejich celočíselnou povahou v grafu pohybu. Tato „geometrická nepřípustnost“ je jasným důkazem, proč rovnice pro n > 2 nemá řešení.

[

]

Dvourozměrný prostor jako konečné kolbiště

Využití 2D grafu pro zobrazení zrychleného pohybu je geniálním zjednodušením. I když rovnice xn + yn = zn může evokovat vícerozměrné objekty, její průmět do 2D prostoru nám umožňuje vidět iracionalitu koeficientů jako přímou, fyzickou překážku pro „pěkná“ data v grafu. Pokud se problém nedá „složit“ v tomto základním rozměru, nemá smysl hledat řešení ve složitějších strukturách.

"Vše by mělo být uděláno tak jednoduché, jak je to jen možné, ale ne jednodušší."
— (pravděpodobně) Albert Einstein

Tím, že se držíme parity a iracionality u prvočísel n > 2, se vyhýbáme pasti složitých výpočtů. Právě v tom spočívá síla geometrického pohledu na Velkou Fermatovu větu.

pátek 17. dubna 2026

Velikonoční turnaje v Táboře

♟️ Velikonoční turnaje v Táboře: Partie jsou online!

Jan Hus hraje šachy v Táboře

Už jste si stáhli partie z posledního turnaje z dubna 2026? Velikonoční šachové turnaje v Táboře jsou u konce a díky nasazení AI se nám podařilo bleskově zpracovat všechny záznamy do formátu PGN.

👁️ Přehrát partie v prohlížeči

Kliknutím na tlačítko otevřete interaktivní prohlížeč DGT pro daný ročník:

Svatováclavský turnaj:

💾 Stáhnout partie (PGN) AI ZPRACOVÁNO

Soubory jsou uloženy na Google Disku. Pro přímé stažení do vaší databáze použijte odkazy níže:

Přejeme mnoho úspěchů při analýze vašich her!

čtvrtek 9. dubna 2026

FLT-zrychlený pohyb

Geometrie pohybu: Proč pro n=3 zrychlení ztrácí celočíselnost?

Zatímco pro exponent n=2 nám cestu vyšlapal už Pythagoras, ve světě zrychleného pohybu se s přechodem na vyšší mocniny pravidla hry dramaticky mění. V mém předchozím článku jsme viděli, že u čtverce vše ladí, ale co se stane, když se pokusíme rozdělit plochu v grafu zrychlení pro liché mocniny?

Od harmonie k paritě

U exponentu n=2 platí rovnováha mezi trojúhelníky a čtverci, kde koeficienty k12 + k22 = 1 umožňují existenci podobných trojúhelníků s poměrem stran tan(n) = 1/2. Jakmile se však dostaneme k n=3, mění se parita a my se pokoušíme rozdělit plochu na dva různé útvary.

Základní rovnice pro n=3:
Δ * k13 + Δ * k23 = □ * k13 + □ * k23

Geometrický rozpor

Pokud připustíme, že existují koeficienty splňující podmínku k13 + k23 = 1, narážíme na problém s odvěsnami v grafu, kde a = t a b = 2t2. Geometrie grafu ukazuje, že odvěsny musí být celými čísly pro všechna t.

  • Odvěsny budou násobeny druhou odmocninou koeficientu umocněného na třetí (k3/2).
  • Výrazy jako t * k13/2 a 2t2 * k13/2 nebudou dávat celá čísla.
  • Tím vzniká nepřípustný rozpor s grafickým vyjádřením pohybu, proto rovnice nemá řešení.

Důsledky pro Velkou Fermatovu větu (FLT)

Tento poznatek naznačuje, že FLT lze řešit skrze optiku zrychleného pohybu. Protože odmocniny koeficientů nejsou celými čísly, nemohou jimi být ani odvěsny, což platí pro všechny exponenty n, které jsou prvočísla. Pro složené exponenty ve tvaru n = k * p se pak řešení hledá ve tvaru (xk)p + (yk)p = (zk)p.


Zůstává otázka: mohl Pierre de Fermat při svém řešení postupovat právě takto?

sobota 4. dubna 2026

Geometrie přecházení

Přežít vteřinu: Geometrie bezpečného přecházení

Rozdíl mezi tím, zda chodec přežije, nebo se stane statistikou, často závisí na pochopení jednoho prostého faktu: Auto nezastaví na místě.

1. Zastavovací dráha není jen brzda

Celková zastavovací dráha se skládá ze dvou částí:

  • Reakční dráha: Urazíte ji, než vůbec pohnete nohou. Při 50 km/h je to zhruba 14 metrů.
  • Brzdná dráha: Fyzikální limit pneumatik a asfaltu. S dvojnásobnou rychlostí je tato dráha čtyřnásobná!

2. Matematika chodce

Když stojíte u silnice, musíte vyřešit rovnici o třech neznámých:
(Šířka silnice / Vaše rychlost) + Rezerva < Čas příjezdu auta.

Praktický tip: Standardní silnici (2 pruhy) přecházíte cca 5-6 sekund. Aby byl řidič v klidu, potřebujete odstup alespoň 8 sekund. V městské padesátce to znamená, že auto musí být vzdálené minimálně 110 metrů.

3. Viditelnost: Fázor v praxi

Nezapomeňte, že vidět auto neznamená, že řidič vidí vás. Geometrie světel a zorného pole řidiče je další "fázor", který se v noci dramaticky zkracuje. Pokud máte na sobě tmavé oblečení, řidič vás uvidí na 18 metrů – ale k zastavení z 50 km/h potřebuje minimálně 27 metrů. Matematika je v tomto případě neúprosná.

Pamatujte: Fyzikální zákony neznají slitování. Pythagoras a Newton jsou s vámi na každém přechodu.
Zastavit, či nezastavit? Geometrie přežití na silnici

Zastavit, či nezastavit? Geometrie přežití na silnici

V předchozím článku jsme si ukázali, že zrychlený pohyb je vlastně geometrie trojúhelníka. Dnes tuto teorii přeneseme do praxe, která zachraňuje životy. Rozdíl mezi brzdnou dráhou a celkovou zastavovací dráhou je totiž vteřina, kterou neovlivní brzdy, ale váš mozek.

1. Biologie vs. Fyzika: Dvě fáze jednoho děje

Celková zastavovací dráha je součtem dvou matematicky odlišných ploch:

  • Reakční dráha (Obdélník): Než mozek vyšle signál noze, auto jede dál konstantní rychlostí. Plocha v grafu je \( s_r = v \cdot t_{reakce} \). Při průměrné reakci 1 sekunda ujede auto v 50 km/h celých 14 metrů, než se brzdy vůbec dotknou kotoučů.
  • Brzdná dráha (Trojúhelník): Teprve teď nastupuje fyzika tření. Jak už víme, tato plocha roste s kvadrátem rychlosti \( v^2 \).
Varování: Pokud zdvojnásobíte rychlost, brzdná dráha se nezdvojnásobí, ale zečtyřnásobí!

2. Srovnání v číslech (suchý asfalt)

Rychlost Reakční fáze (1s) Brzdná fáze Celkem k zastavení
50 km/h 14 m 13 m 27 m
90 km/h 25 m 42 m 67 m
130 km/h 36 m 81 m 117 m

3. Pohled chodce: Matematika bezpečného přechodu

Jako chodec musíte vyřešit rychlou rovnici. Standardní dvouproudou silnici (cca 7 metrů) přecházíte průměrnou rychlostí 1,4 m/s zhruba 5 sekund. Aby řidič stihl reagovat a vy jste měli rezervu, potřebujete bezpečné okno alespoň 8 sekund.

V městské padesátce urazí auto za 8 sekund přibližně 110 metrů. To je délka fotbalového hřiště. Pokud je auto blíž, vaše "geometrické okno" se nebezpečně zavírá.

4. Viditelnost a reflexní prvky

Geometrie přežití končí u viditelnosti. V noci v tmavém oblečení vás řidič uvidí na 18 metrů. Jak vidíte v tabulce výše, i při 50 km/h potřebuje k zastavení 27 metrů. Matematicky vzato nemá šanci zastavit. Reflexní prvek tuto vzdálenost prodlouží na 200 metrů, čímž dává fyzice dostatek prostoru k práci.

Reakční dráha: 14.0 m
Brzdná dráha (sucho): 13.3 m

Celkem k zastavení: 27.3 m
* Výpočet brzdné dráhy počítá s průměrným zpomalením 7.5 m/s² (suchý asfalt).