Šachová šedá zóna
O čem se v oddílech mluví jen u piva a na co oficiální zápisy zapomínají
1. Účetní uzávěrka jako přísně střežené tajemství
Většina řadových členů zaplatí jednou ročně příspěvky, dostane od oddílu kávu na nedělním zápase a tím jejich přehled o financování klubu končí. Kdo z vás ale někdy viděl skutečnou a detailní účetní uzávěrku svého oddílu?
- Přežívání z ruky do úst: V nižších soutěžích se hospodaření často smrskne na zaplacení startovného, odvodů krajskému svazu a nákup několika nových souprav.
- Sponzor v koutě: Ve vyšších soutěžích bez sponzorů existovat nelze. Často je však hlavním sponzorem sám předseda nebo vážený dlouholetý člen, který z vlastní kapsy doplácí honoráře či cestovné. Vzniká tak zvláštní stav, kdy je klub plně závislý na dobré vůli jediného človeka.
2. Dvojí metr na ELO: Národní anachronismus?
FIDE již roky aktualizuje světový rating každý měsíc. Přesto český šachový systém stále udržuje, počítá a spravuje vlastní národní ELO (LOK).
- Zbytečné náklady a duplicita: Správa, výpočet a administrativní údržba národního koeficientu stojí peníze, čas i lidskou energii. Proč živit paralelní systém, když mezinárodní FIDE ELO má dnes prakticky každý aktivní hráč od krajských soutěží výše?
- Otázka do pranice: Je to jen historická tradice a setrvačnost, nebo způsob, jak odůvodnit určité administrativní poplatky a agendu?
3. Tržní cena bodu: Není bod jako bod
Tabulka soutěže hovoří jasně: výhra na 1. šachovnici má přesně stejnou hodnotu jako výhra na 8. desce. Jenže jejich „výrobní cena“ i úsilí potřebné k jejich získání jsou diametrálně odlišné.
- Extraligový profesionál vs. srdcař: Zatímco první deska hraje za smluvní honorář (často odvislý od výsledku, ale někdy i za samotný start), hráči na zadních deskách hrají za dobrý pocit a lásku k klubu.
- Tichá tenze v šatně: Jak se cítí hráč, který poctivě odjede celou sezónu bez nároku na korunu, když ví, že jeho spoluhráč z čela sestavy dostane za nedělní dopoledne částku, na kterou druhý pracuje několik dní?
4. Cizí posily vs. vlastní odchovanci
Dilema, které dříve či později řeší téměř každý ambiciózní oddíl od 1. ligy až po krajský přebor.
- Koupený postup: Chceme postoupit? Přivedeme dva či tři cizí hráče (často z jiných krajů i států). Výsledek v tabulce se dostaví, ale klub postupně přichází o vlastní tvář a komunitní charakter.
- Frustrace na střídačce: Domácí odchovanec, který v klubu vyrostl a odjel za něj desítky zápasů, najednou sedí na lavičce, protože jeho místo zabral angažovaný cizinec, který přijede hodinu před zápasem, po partii vezme obálku a ani nepočká na konec utkání.
5. Cestovné: Benzín, párek a pivo
Způsob, jakým kluby řeší cestovné v nižších soutěžích, by vystačil na samostatnou sociologickou studii. Rozdílný metr je vidět téměř všude.
- Sponzoři na kolečkách: V některých oddílech se automaticky počítá s tím, že řidiči vezmou auto zadarmo. V jiných se poctivě rozpočítává každý kilometr podle oficiálních tabulek.
- Anekdotická spravedlnost: Někde řidič dostane proplacený benzín, jinde je jedinou odměnou „párek a pivo na benzínce“. Rozdíly v přístupu vytvářejí zbytečné tiché rozepře mezi členy.
6. Dědictví přerušených partií a týmový „kamikadze“
Když se před lety zrušilo dohrávání přerušených partií, šachový svět se zásadně změnil. Dříve přerušenou partii analýzoval celý tým , dnes se vše rozhoduje na místě pod časovým tlakem.
Oběť pro tým vs. osobní ELO
Představte si situaci: stav zápasu je 3,5 : 3,5. Vy hrajete v rovné pozici, kde by za normálních okolností následovala remíza během několika sekund. Jenže družstvo potřebuje výhru. Hráč stojí před dilematem: risknout objektivně horší tahy, hrát na riziko a možná prohrát (a ztratit vlastní ELO body), nebo vzít remízu a nechat prohrát celý tým?
7. Černá díra na partie: Kam se ztrácí naše historie?
V Divizích a Krajských přeborech se ročně odehraje tisíce spousta nádherných i poučných partií. Kde, ale jsou partie ?
- Ztracená paměť generací: Už v dávné minulosti jsme takto přišli o kompletní zápisy celých generací šachistů. Hráči, kteří šachu obětovali celý život, po sobě nezanechali jedinou zaznamenanou partii.Viník se nenenašel nikdo za nic nemůže.
- Digitalizace zatím v počátcích: Dnes, v době smartphonů a databází, se veřejně objeví jen zlomek partií z nižších soutěží. Přitom by stačilo málo – jednoduchá možnost či povinnost nahrát zápis do centrální databáze. Bez toho historie českého klubového šachu nenávratně mizí.
Žádné komentáře:
Okomentovat